Historie

Starším sídelním útvarem na území naší obce jsou Háje, původně Funkštejn – Funkenstein. Jsou známy od roku 1536. Počátkem obce byl malý strážný hrad stojící na dnešním Zámeckém vrchu. Někde na protilehlém kopci za řekou Teplá stával k němu k hájení údolí protihrad. Toto dvojhradí bylo pravděpodobně součástí pevnostního hraničního pásma stavěného Přemyslovci ve 12. století. Oba hrady dostaly jméno Funkštejn, tj. jiskřivec, kámen jiskřící, křemen.“

 Obec vznikla v podhradí. K Funkštejnu dlouho patřilo území, na němž později vznikly obce Březová, Kolová a Pila. V roce 1713 je psán již Funkštejn bez Pily, Kolové a Březové, které se staly samostatnými obcemi.

 K 31.12.1900 bylo ve Funkštejně 37 domů a 273 obyvatel, z toho 269 obyvatel se hlásilo k německé národnosti. V  květnu 1939 měl Funkenstein 255 obyvatel německé národnosti. Po roce 1945 přejmenovali obec na Háje.

Kolová byla dlouho samotou k Funkštejnu. První zmínka o ní je z roku 1622. Půda v místech nynější Kolové byla dlouho pokryta lesy. Vrchnostenští uhlíři v nich pálili své milíře k výrobě dřevěného uhlí. Na pasece vzniklé vymýcením lesa si postavili několik svých chalup. Pro tuto samotu se ujalo jméno Kohlhau, tj „uhlířská paseka“.

V roce 1713 je již Kolová jmenována samostatnou obcí s vlastním rychtářem. V roce 1848 byla Kolová krátce spojena s Pilou, a to až do roku 1873, kdy se stala opět samostatnou. V roce 1900 zde bylo 103 domů, 727 obyvatel německé národnosti a jeden Čech. Po česku se obci říkalo Kohlava a od roku 1923 Kolová.

Pro pohraničí měla válka největší dopad na všechny, kteří zde žili. Po roce 1938 byla donucena opustit své domovy většina českého obyvatelstva. Po válce byla donucena bez náhrady opustit své domovy drtivá většina Němců žijících na území republiky a jejich majetek byl státem zkonfiskován.

Odsunem většiny německého obyvatelstva došlo k podstatnému snížení počtu obyvatel. Postupně s příchodem přistěhovalců se Kolová a Háje pomalu zalidňovaly. Noví osídlenci jen velmi pozvolna nacházeli nový domov v pohraničí, kde se stali správci a vlastníky převážně zkonfiskovaného majetku. Některé usedlosti byly v této době vypleněny „zlatokopy“ a mnoho jich zůstalo opuštěných. Mnohé byly v pozdějších letech zbourány. Dalšímu vývoji nepřispěly ani následující společenské a vlastnické změny po roce 1948.

 Noví obyvatelé našli obživu v zemědělství, dále u státních lesů Bečov, mnozí dojížděli za prací do Karlových Varů a okolí. V obci vznikl v roce 1950 státní statek zaměřený na živočišnou výrobu. Byl postaven nový areál živočišné výroby, tj. kravíny a vepřín, s dalšími doplňkovými stavbami.

V roce 1964 byl pro zaměstnance statku postaven panelový dům a řadové domy u silnice k letišti a později i okály.

V roce 1950 zřízena mateřská školka. Byla zřízena veřejná knihovna, svépomocí bylo postaveno hřiště na kopanou s kabinami, později byla rovněž svépomocí zřízena hrací plocha ledního hokeje. V polovině šedesátých let byl postaven obchod Jednoty.

V roce 1961 byl vybudován skupinový vodovod Háje – Kolová s vodním zdrojem a čerpací stanicí na místě zbořené mlékárny pod Hájemi. V souvislosti se zřízením vodního díla Stanovice v roce 1973 byl vepřín zrušen a chov dobytka omezen.

V letech  1984-1988 proběhla výstavbou vodovodu Březová – Háje – vodojem Zámeček – Kolová, která zajistila zásobování obce Kolové a Hájů kvalitní pitnou vodou. V letech 1989 – 1992 bylo dořešeno odkanalizování obce výstavbou kanalizačního sběrače Kolová – Březová.

V roce 1974 se většina území stává součástí chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Pro pohraničí měla válka největší dopad na všechny, kteří zde žili. Po roce 1938 byla donucena opustit své domovy většina českého obyvatelstva. Po válce byla donucena bez náhrady opustit své domovy drtivá většina Němců žijících na území republiky a jejich majetek byl státem zkonfiskován.

Odsunem většiny německého obyvatelstva došlo k podstatnému snížení počtu obyvatel. Postupně s příchodem přistěhovalců se Kolová a Háje pomalu zalidňovaly. Noví osídlenci jen velmi pozvolna nacházeli nový domov v pohraničí, kde se stali správci a vlastníky převážně zkonfiskovaného majetku. Některé usedlosti byly v této době vypleněny „zlatokopy“ a mnoho jich zůstalo opuštěných. Mnohé byly v pozdějších letech zbourány. Dalšímu vývoji nepřispěly ani následující společenské a vlastnické změny po roce 1948.

Noví obyvatelé našli obživu v zemědělství, dále u státních lesů Bečov, mnozí dojížděli za prací do Karlových Varů a okolí. V obci vznikl v roce 1950 státní statek zaměřený na živočišnou výrobu. Byl postaven nový areál živočišné výroby, tj. kravíny a vepřín, s dalšími doplňkovými stavbami.

V roce 1964 byl pro zaměstnance statku postaven panelový dům a řadové domy u silnice k letišti a později i okály.

V roce 1950 zřízena mateřská školka. Byla zřízena veřejná knihovna, svépomocí bylo postaveno hřiště na kopanou s kabinami, později byla rovněž svépomocí zřízena hrací plocha ledního hokeje. V polovině šedesátých let byl postaven obchod Jednoty.

V roce 1961 byl vybudován skupinový vodovod Háje – Kolová s vodním zdrojem a čerpací stanicí na místě zbořené mlékárny pod Hájemi. V souvislosti se zřízením vodního díla Stanovice v roce 1973 byl vepřín zrušen a chov dobytka omezen.

V letech  1984-1988 proběhla výstavbou vodovodu Březová – Háje – vodojem Zámeček – Kolová, která zajistila zásobování obce Kolové a Hájů kvalitní pitnou vodou. V letech 1989 – 1992 bylo dořešeno odkanalizování obce výstavbou kanalizačního sběrače Kolová – Březová.

V roce 1974 se většina území stává součástí chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Po roce 1990 dochází k posílení samosprávní funkce obce. Rozhodujícím orgánem je zastupitelstvo obce, představitelem obce je starosta. Obecní úřad je v Kolové. Obec má 3 části – Kolová, Pila, Háje.

V roce 2000 se Pila osamostatnila. Obec Kolová se sídlem Obecního úřadu v Kolové nadále spravuje katastrální území Kolové a Hájů.

Zájem o výstavbu rodinných domů v Kolové a v Hájích začal stoupat již před rokem 1990. Obecní samospráva zvolila koncepci „sdružování“ finančních prostředků stavebníků a obce, čímž se do značné míry zamezilo spekulacím s pozemky.

V roce 1995 byl obecním zastupitelstvem schválen Územní plán obce. Postupně se podařilo stavební lokality „zasíťovat“ a zahájit plánovanou výstavbu. S přípravou nového územního plánu se začalo na jaře roku 2003 a byl schválen v roce 2005. Podle aktuálního zájmu o výstavbu a s ohledem na udržitelný rozvoj byly navrženy další rozvojové plochy vhodné pro výstavbu. Obec je součástí CHKO Slavkovský les, kde jsou uplatňovány zvláštní požadavky na ochranu přírody.

V roce 2005 dokončila obec rekonstrukci budovy školy a budovy obecního úřadu. Bylo provedeno zateplení a oprava fasády a výměna oken. Oba objekty byly převedeny na vytápění tepelnými čerpadly s automatickým provozem.

Za využívání alternativních druhů energie a šetrný přístup k životnímu prostředí získala Kolová čestné uznání v okresním kole soutěže „Obec roku 2005 v Karlovarském kraji“.

Kaplička v Kolové byla opravena a v roce 2005 znovu vysvěcena. Parková úprava v okolí kapličky byla provedena v roce 2007. Vzniklo tak upravené centrum obce v prostoru mezi školou a kapličkou. V roce 2008 byl před kapličkou osazen Památník obětem válek a bezpráví.

V roce 2005 a 2006 proběhla ve dvou etapách výstavba kanalizace v „Maďarské“ v Kolové. Projekt byl financován s využitím dotace EU.

V ulici „K vodojemu“ v Kolové byla v roce 2006 vybudována kanalizace a v roce 2008 byla dokončena rekonstrukce ulice.

Od roku 2007 probíhá v Kolové postupně výstavba chodníku podél hlavní silnice.  První etapa byla postavena v roce 2007, a to úsek od školy k čp. 85. Zároveň byla provedena rekonstrukce vozovky. Druhá etapa, úsek od školy k obecnímu úřadu, byla provedena v roce 2008 a byla rovněž koordinována s opravou komunikace. Třetí etapa, od čp. 85 ke křižovatce, byla naplánována na rok 2009, obec však nezískala dotaci a proto byla realizace odložena. Proběhla však oprava komunikace v tomto úseku.

V roce 2010 proběhla úprava návsi v Hájích spojená s výstavbou autobusové zastávky. V roce 2011 zde byl osazen křížek.